Už jsem přes týden na cestě. Párkrát už jsem vytáhla notes a něco do něj načmárala, ale na velký blok papírů jsem si pořád nenašla čas, nebo spíš odvahu.
Čtyřlístek zabral. Už mám zase štěstí. Potkávám dobré pocestné a v místním obchůdku mi majitel dokonce daroval banány a jehlu. S jehlou už jsem to skoro vzdala, myslela jsem, že jí neseženu. Konečně si můžu opravit výbavu. Banány vypadají dost smutně. Zelené, pomlácené, maličké. A nejlepší, jaké jsem za dlouhou dobu ochutnala.
Cesta z Pedreiry dolů k moři bez problému (menší sesuv již opraven). Dole je vesnička, z ní pokračuje pěšina na pláž Lombo Gordo. Místy je neprůchozí, ale dá se obejít po kamenité pláži. Poprvé vidím místní medúzy, modré průsvitné a smrtící balonky. Sice bylo celou dobu pod mrakem, slunce nad Atlantikem ale spaluje tak, že jsem stejně červená. Konečně vytahuji volný papír a maluji. Pár dokončujících tahů později v parku a první obraz cesty po Azorech je hotov.
